nebyli jsme spokojeni rozhodli jsme se s tím něco udělat

Jednou jsem při úklidu pozůstalosti našel 50 let staré parte mé prababičky. Bylo obyčejné, na časem zežloutlém, ale kvalitním papíře, vytištěné knihtiskem. Vedle něj bylo založené parte mé babičky z nedávné doby. Při pohledu na něj se mi vybavila atmosféra jejích posledních dní, řada vzpomínek na samotné poslední rozloučení, ale i spousta našich společných zážitků. Byl to důležitý okamžik rozjímání. To parte jako dokument mě na chvíli dostalo mimo čas a prostor. Bylo však – na rozdíl od toho 50 let starého - vytištěné laserovou tiskárnou na obyčejném kancelářském papíře a svým vzhledem se nijak nelišilo od faktury za pohřeb. Došlo mi, že parte ale i jiné prostředky smuteční komunikace, jsou dokladem o rodinné historii, které přetrvávají v rodině a předávají se z generace na generaci. Květiny, věnce, rakev… to vše s pohřbem zmizí. Jediné, co nám – pozůstalým - s odstupem času zůstane jako památka na tyto události, jsou smuteční tiskoviny. Měla by se jim tedy věnovat náležitá pozornost.

Jiří Hanek
zakladatel Parteo